Egypt kvuli obavam z vysidleni Gazy mobilizoval desetitisice vojaku

Izraelska armada minuly tyden zahajila v ramci usili o likvidaci teroristu z Hamasu prvni fazi utoku na mesto Gaza, nad nimz planuje prevzit moc. Plan vzbudil kritiku ve svete i v samotnem zidovskem state, kde panuji obavy o zivoty izraelskych rukojmi i dalsich palestinskych civilistu, ktere kvuli ofenzive cekaji masivni presuny. V Gaze nyni zije pres milion lidi, vcetne mnoha, kteri jiz byli v dusledku konfliktu drive vysidleni.

Egypt kvuli obavam z vytlaceni Gazanu z Pasma na sever Sinajskeho poloostrova rozmistil posily podel hranice s enklavou, rekl serveru MEE vysoce postaveny vojensky zdroj. Na ctyricet tisic egyptskych vojaku v oblasti je pritom temer dvojnasobek poctu 22 tisic, ktery povoluje izraelsko-egyptska mirova smlouva z roku 1979, a to pouze v zone A lezici u Suezskeho pruplavu.

,,Egyptska armada je v nejvyssim stavu pohotovosti, jaky jsme za posledni roky zazili," uvedl zdroj. Rozhodnuti o mobilizaci vojaku podle nej padlo na primy rozkaz prezidenta Abdala Fattaha Sisiho po schuzce s egyptskou Nejvyssi radou ozbrojenych sil a Radou narodni bezpecnosti.

Egyptske sily byly rozmisteny v ruznych castech Severni Sinaje, vcetne zony C, ktera sousedi s palestinskou enklavou. Na misto zamirila i obrnena vozidla, systemy protivzdusne obrany, specialni jednotky a bojove tanky M60, sdelil zdroj.

Izrael podle nej kritizoval rozsah egyptskych posil, Kahira ale trva na tom, ze mobilizace je obranneho charakteru. Egypt zaroven varoval pred jakymkoli uderem na sve uzemi.

Obavy z Palestincu na Sinaji

Hranicni prechod Rafah je krome Izraele jedinou vstupni branou Gazy do okolniho sveta. Otazka mozneho presunu Palestincu z enklavy na sever Sinaje se objevuje v poslednich letech opakovane, Kahira ale takovy scenar odmita s tim, ze by byl nad jeji sily.

Debata se rozproudila opet zacatkem tohoto roku, kdy americky prezident Donald Trump navrhl vystehovat Gazany z valkou zdevastovaneho Pasma do okolnich arabskych zemi vcetne Jordanska a Egypta a vytvorit z enklavy ,,rivieru Blizkeho vychodu", coz vyvolalo v techto zemich i u mezinarodniho spolecenstvi znacne poboureni.

,,Presun Palestincu nelze nikdy tolerovat ani dovolit. Resenim neni vystehovat palestinsky lid z jeho domova," zduraznil tehdy Sisi.

Odmitave stanovisko rezonuje i na severu Sinaje, kde mistni obyvatele povazuji nasilne vysidlovani Palestincu za nespravedlive a destabilizujici. ,,Nase zeme nese hroby nasich predku a my se o ne nikdy s nikym nemuzeme delit," rekl MEE 78lety prislusnik kmene v beduinskem meste Sajch Zuvajd, ktery si pral zustat v anonymite.

Egypt predstavil letos vlastni plan, ktery pozdeji schvalila Liga arabskych statu a jenz ma umoznit Palestincum zustat ve sve vlasti, pricemz oblast by spravovala nezavisla komise palestinskych odborniku. Obnova Pasma ma podle planu stat 53 miliard dolaru (vice nez 1,2 bilionu korun). Prvni faze by trvala do roku 2027, druha faze do roku 2030. Navrh ale odmitl jak Izrael, tak USA.

Nacitani...

Egypt byl prvni arabskou zemi, ktera s Izraelem oficialne normalizovala vztahy, a se zidovskym statem udrzuje spolupraci na ekonomicke urovni i pres ostrou kritiku ofenzivy v Gaze.

Za zhorsenim vztahu stoji take izraelska kontrola nad Filadelfskym koridorem, coz je uzky pas podel hranice mezi Egyptem a Gazou, ktery zidovsky stat dobyl v kvetnu 2024. Kahira tvrdi, ze tento krok porusuje mirovou smlouvu, podle Jeruzalema jde o nezbytny naraznik k zabraneni pasovani zbrani, pise MEE.

Jizni Sudan jako mozne utociste

Izraelsky premier Benjamin Netanjahu v srpnu uvedl, ze Jeruzalem jedna s nekolika zememi o moznem prijeti Palestincu vysidlenych v dusledku valky s Hamasem. Tu odstartoval brutalni utok palestinskych teroristu na zidovsky stat dne 7. rijna 2023, pri nemz zemrelo pres dvanact set lidi a dalsi byli odvleceni jako rukojmi do Gazy. Nasledna izraelska ofenziva si podle mistnich uradu v Pasmu Gazy ovladanych Hamasem vyzadala 62 tisic mrtvych, data vsak nelze nezavisle overit.

Jeden z vysoce postavenych izraelskych cinitelu rekl americke stanici CNN, ze Jeruzalem jedna o moznem prevzeti Gazanu s Jiznim Sudanem, Somalilandem, Etiopii, Libyi a Indonesii. Vymenou za prijeti Palestincu podle nej tyto zeme pozaduji ,,vyznamnou financni a mezinarodni kompenzaci".

Rozhovory s Jiznim Sudanem potvrdilo agenture AP sest lidi obeznamenych s touto zalezitosti. Neni jasne, jak daleko jednani pokrocila, ale pokud by doslo na realizaci planu, znamenalo by to presun lidi z jedne valkou zpustosene zeme, ktera je ohrozena hladomorem, do druhe, coz by vyvolalo obavy z porusovani lidskych prav, upozornila AP.

,,Jizni Sudan je zhroucena zeme, ktera lezi uprostred niceho, kde nic nefunguje, kde je obcanska valka a kde neni zadna infrastruktura pro prijeti jakehokoli mnozstvi presidlenych lidi odkudkoliv," komentoval variantu politicky geograf Libor Jelen z Prirodovedecke fakulty Univerzity Karlovy.

,,Druhy aspekt je ten, ze Palestinci jsou doma tam, kde jsou, to znamena v oblasti zvane Palestina, v tuhle chvili tvorene dvema castmi, a to Pasmem Gazy a Zapadnim brehem. Co Izrael ted pozaduje, je pokracovanim rekneme genocidy, kterou na Palestincich provadi velkou cast i predchozich dekad, to znamena odpirani tem lidem zit ve svych domovech, kde se narodili," tvrdi Jelen. Vlada izraelskeho premiera Benjamina Netanjahua se opakovane brani narceni z genocidy.

10 minut

Tri zdroje agentury Reuters uvedly, ze moznost presidleni Gazanu do jedne z nejchudsich zemi sveta byla nadnesena behem srpnoveho setkani mezi izraelskymi predstaviteli a jihosudanskym ministrem zahranici Semayou Kumbou.

Dzuba si chce naklonit Trumpa

Jiznimu Sudanu by dohoda s Jeruzalemem mohla pomoci vybudovat uzsi vazby s Izraelem jako regionalni vojenskou mocnosti a naklonit si Washington. Dzuba totiz oroduje za zruseni narizeni Trumpovy administrativy, jez zakazuje Jihosudancum vycestovat do USA a zavedla sankce proti nekterym jihosudanskym elitam, podotyka CNN s tim, ze tato africka zeme uz prijala nekolik osob v ramci Trumpovych hromadnych deportaci.

,,Jizni Sudan, ktery trpi financni nouzi, potrebuje jakehokoli spojence, financni zisk a diplomatickou jistotu, kterou muze ziskat," rekl CNN Peter Martell, novinar a autor knihy ,,First Raise a Flag" o valce, ktera rozdelila Sudan.

Izraelska tajna sluzba Mosad poskytovala pomoc Jiznimu Sudanu behem obcanske valky proti arabske vlade v Chartumu pred vyhlasenim nezavislosti v roce 2011, uvadi se v knize.

Nahla humanitarni pomoc

Jen par dnu po zverejneni zprav o moznych jednani Dzuby s Jeruzalemem oznamila izraelska diplomacie, ze planuje dodat Jiznimu Sudanu humanitarni pomoc vcetne potravin, zdravotnickeho vybaveni a prostredku na cisteni vody. Valkou zniceny vychodoafricky stat trpi podle OSN od rijna 2024 zavaznou epidemii cholery. K letosnimu 7. cervenci bylo v zemi potvrzeno vice nez 80 tisic pripadu a priblizne ctrnact set umrti, napsal list Times of Israel.

Jizni Sudan nicmene rozhovory o presidleni Palestincu poprel s tim, ze zpravy jsou ,,nepodlozene a neodrazeji oficialni postoj" zeme. Rovnez Somaliland zacatkem roku tvrdil, ze se zadna jednani nekonaji. Indonesie v srpnu oznamila, ze je pripravena prijmout dva tisice Gazanu, kteri potrebuji lekarske osetreni, nasledne je ale vrati do enklavy, uvadi CNN.

Rada Palestincu by mozna chtela opustit Gazu docasne, aby unikli valce a kriticke humanitarni situaci, Palestinci ale dlouhodobe odmitaji jakekoli trvale presidleni z uzemi, ktere povazuji za nedilnou soucast sve vlasti. Obavaji se, ze jim Izrael nikdy nepovoli navrat a v enklave by navic mohl znovu vybudovat zidovske osady, jak pozaduji krajne pravicovi ministri v izraelske vlade, upozornuje americka stanice.

Jeruzalem zatim nepredstavil detailni plan toho, co se stane s Pasmem Gazy po valce, opakovane ale zminuje odchod Palestincu do jinych zemi. V nedavnem rozhovoru pro izraelskou televizi i24 Netanjahu podle CNN prohlasil, ze plan ,,nevytlacuje" Palestince, ale misto toho ,,jim umozni odejit" v ramci ,,dobrovolne migrace".

,,Myslim, ze spravna vec, i podle valecnych zakonu, jak je znam, je nechat obyvatelstvo odejit a pak se vsi silou postavit nepriteli, ktery tam zustava," prohlasil izraelsky premier.

Idea ,,Velkeho Izraele"

Netanjahu v ramci stejneho rozhovoru vzbudil emoce prohlasenim, ze je ,,velmi" oddan vizi takzvaneho Velkeho Izraele. Tento termin byl pouzivan po sestidenni valce v cervnu 1967 k oznaceni Izraele a oblasti, ktere prave dobyl - vychodniho Jeruzalema, Zapadniho brehu Jordanu, Pasma Gazy, Sinajskeho poloostrova a Golanskych vysin, zminuje server Times of Israel.

Casto se ale pouziva take jako odkaz na biblicky Izrael, ktery by zahrnoval casti dnesniho Egypta, Syrie, Jordanska a Libanonu, zminuje CNN. Egypt nasledne ,,pozadoval vysvetleni" ohledne pouzivani tohoto terminu a varoval pred vyvolanim nestability a eskalaci v regionu. Vyrok izraelskeho premiera kritizovaly i Saudska Arabie ci Katar.