Dvaadevadesatileta bezkyne lame rekordy. Vedci zkoumali, cim je vyjimecna

Kdyz Emma Maria Mazzengova probehla cilovou paskou, ukazoval cas na digitalnich stopkach 51,47 sekundy. Publikum jasalo, Mazzengova take - ubehla dve ste metru v case, ktery v jeji kategorii prekonal rekord o 1,5 sekundy. Jeji kategorie je ,,zeny nad 90 let", ona sama uz letos sfoukla na dortu dvaadevadesat svicek. Rekord pokorila pred rokem a tak snadno, ze to zaujalo i vedce.

Polozili si otazku: jak je mozne, ze drobna a na pohled krehka 155 centimetru vysoka zena dokaze behat rychleji nez lide o dvacet nebo tricet let mladsi? V cem to je? A zacali ji detailne zkoumat. Vysledky, o nichz tento tyden informoval americky denik Washington Post, jsou pozoruhodne. Ukazuji totiz, ze zena, ktera momentalne drzi ve sve vekove kategorii rovnou nekolik rekordu, je opravdu vyjimecna. Dnes Emma Maria Mazzengova drzi pet svetovych rekordu, devet evropskych rekordu a 28 nejlepsich italskych vykonu v ruznych kategoriich sprintu Masters.

4 minuty

Testy, kterym tuto zenu italsti vedci podrobili, byly velmi rozsahle a pestre, ale pritom musely respektovat jeji vek, proto museli vedci prijit s vlastni novou metodologii.

Nasli dva klicove faktory, ktere jsou zodpovedne za jeji uspech. Tim prvnim je jeji vyjimecna kardiorespiracni kondice. Timto slovnim spojenim se oznacuje prosty fakt, jak dobre jeji srdce a plice pumpuji kyslik do svalu. Podle vysledku analyzy jeji stav odpovida tomu, jako by byla na urovni nadprumerne fyzicky zdatne zeny ve veku kolem padesatky. Take energeticka centra jejich bunek odpovidala stavu, v jakem jsou u lidi, kteri jsou o cele desitky let mladsi.

Jeste pozoruhodnejsi a podle vedcu zcela unikatni byl stav jejich svalu. Jeji takzvana pomala svalova vlakna byla podle vedcu pozoruhodne velka, diky cemuz je schopna prekonavat velke vzdalenosti, aniz by se vycerpala. Tento druh svalu je totiz zodpovedny prave za vytrvalost a odolnost vuci vycerpani. Ale soucasne ma Mazzengova take vysoke procento rychlych svalovych vlaken, ktera delaji presny opak: umi uvolnit velke mnozstvi energie najednou, takze umoznuji vykony, jako je prave rychly sprint.

Celkova kondice italske zavodnice podle vedcu odpovida nekomu priblizne polovicniho veku, tedy asi petactyricetileteho cloveka. ,,Tato jedinecna kombinace vlastnosti pravdepodobne prispela k jejim vyjimecnym vykonum ve sprintu na 200 metru, diky nimz si i v pokrocilem veku udrzela vytrvalost a rychlost," uvedla hlavni autorka studie Marta Colosioova z Marquette University.

Bez treninku by to neslo

Podle autoru nejsou jeji vyjimecne uspechy vysledkem jen nejake zazracne genetiky. Emma Maria Mazzengova si totiz svoje uspechy tezce vydrela.

Narodila se roku 1933 a sportu se venuje uz od studii. Venovala se behani na nejruznejsi trate, od stovky az po osmistovku, ale nikdy nebyla vyjimecne uspesna. Jeji nejvetsi uspech bylo ctvrte misto na narodnim sampionatu v Rime. Jenze na rozdil od tech, kdo tehdy ziskali medaile, beha Mazzengova dodnes.

Kdyz se vdala, na behani musela zapomenout, a to temer na ctvrtstoleti. Mezi roky 1963 a 1986 nemela na sport ani cas, ani naladu, venovala se detem, kariere ve vede (stala se profesorkou chemie) a povinnostem.

Nikdy neni pozde

Kdyz zacala behat podruhe, bylo ji 53 let, to uz ale zavodila v kategorii pro starsi bezce. ,,Vsechny naklady hradim sama, ale delam to rada," rekla v rozhovoru pro Vogue Italia. ,,Emoce, ktere mi zavod prinasi, adrenalin, ktery mi dava kazdy trenink, mi dodavaji cistou energii."

Podle Colosiove se tento zivotni styl Mazzengove vyplatil, jen diky nemu je schopna podavat takove sportovni vykony, jake podava. ,,Celozivotni trenink muze umoznit mimoradne vykony a udrzet vysokou funkcni uroven i v devate dekade zivota," uvedla vedkyne pro The New York Post.

Mazzengova tvrdi, ze ji beh dodava nejen pevne telo, ale i svezi mysleni. Je sice uz ctyricet let vdovou, i tak si ale udrzuje dobrou naladu a mentalni schopnosti, jez jsou take vyssi, nez je bezne u lidi v jejim veku.

Vedci zatim informace o unikatni fyzicce Mazzengove zverejnili na vedeckych konferencich, slibuji ale, ze brzy vysledky publikuji take v odbornem recenzovanem casopise.