Povinnost platit za emise z paleni fosilnich paliv v budovach a v doprave znama jako ETS 2 nejvice zasahne vytapeni uhlim. Vyplyva to z rozhovoru s Karlem Kotounem pro podcast ekonomickeho poradu Bilance CT. Zakladatel konzultacniho start-upu Green0meter uvedl, ze by se domacnosti, ktere jsou jeste zavisle na uhli, mely pripravit na zmenu, jinak na ne silne dopadne narust jeho ceny.
System novych emisnich povolenek ma zacit fungovat v roce 2027. Zatimco ceska vlada vede evropskou iniciativu za jeho zmeny, odbornici pripravuji verejnost na to, ze system prinese konec uhli v obcich.
Prave uhli je nejspinavejsim zdrojem tepla vubec a zaroven jsou k nemu jednoduse dostupne alternativy - pelety, drevo, tepelna cerpadla nebo zemni plyn. Evropske staty pritom nijak polevuji v ambici bojovat proti zmene klimatu, sklenikove plyny omezovat a emisni povolenky jsou nastroj, ktery funguje. Vede zaroven k tlaku na inovace a prechod na cistsi zdroje, ale take ke zdrazeni energii.
Podle vypoctu pro porad Bilance zdrazuje dosavadni povinnost platit za uhlikove exhalace elektrinu v Cesku o deset az patnact procent a dalkove vytapeni o asi dvanact procent.
Nove zpoplatneni emisi od roku 2027 ma dopadnout na vytapeni (uhli, zemni plyn), pohonne hmoty a take emise malych a strednich prumyslovych firem - tedy na produkci oxidu uhliciteho. Odhady vlivu na ceny se znacne lisi uz proto, ze cenu bude castecne ovlivnovat otevreny trh. Stejne jako u prvniho systemu emisnich povolenek pro prumyslove znecistovatele, ktery v EU funguje od roku 2005, se bude s uhlikem (povolenim ho vypoustet) obchodovat na burze.
Jak pro Bilanci vysvetlil Kotoun z Green0meteru, povolenky nebudou platit jednotlive domacnosti nebo ridici, ale distributori pohonnych hmot, paliv a energii. Kolik zaplati, bude zalezet na jejich mixu zdroju. Tedy napriklad podilu bioslozky v palivu nebo zda buduje firma i nabijecky pro elektroauta ci zda se spolecnost zivi pouze prodejem uhli.
V roce 2027 by mely povolenky startovat na cene 57 eur za tunu CO2, coz je strop urceny EU a navazany na cenu uhliku v roce 2020 plus pripoctena inflace.
Podle vypoctu ministerstva zivotniho prostredi prodrazuje i nizsi cena (45 eur za tunu CO2) uhli o polovinu, tedy asi o tri sta korun za sto kilogramu. Podle Kotouna uz dnes domacnosti zavisle na uhli mohou narazet na problemy s bankami, pokud chteji pujcit na rekonstrukci stavby. ,,Urcite proto dava smysl hledat alternativy, at uz jde o tepelna cerpadla, peletky, nebo plyn. Pro nizkoprijmove domacnosti bude prechod financovat klimaticky socialni fond," dodal Kotoun.
,,Pro tlak na technologicke zmeny v palivech je klicova cena uhliku na burze a prelomova je castka sto eur za tunu CO2, pri ktere uz se vyrazne vyplati investice do obnovitelnych zdroju. Pri takove cene by pohonne hmoty mohly zdrazit o sest az osm korun za litr," priblizuje.
Evropa si ponechala nastroje, jak cenu povolenky srazet dolu. Presto existuji konzultanti, kteri predpovidaji, ze pokud se system nezmeni, v prubehu let bude povolenek na trhu nedostatek a to bude prudce tlacit cenu nahoru. Napriklad podle norskych specialistu na nizkouhlikovou ekonomiky VEYT by se cena po roce 2030 mohla vysvihnout az na dve ste eur za tunu CO2 a pak postupne klesat.
Kotoun ale pripomina, ze podobne predpovedi pro drivejsi system ETS 1, ktery plati pro velke energeticke a prumyslove vyrobce, se v historii nenaplnily. Zduraznuje, ze takto vysoke ceny nejsou udrzitelne bez odpovidajici podpory alternativ - tedy elektromobilu, inovaci ve vyrobe, infrastrukture ci rekonstrukci budov. Podle nej by pak bylo nutne, aby Evropska komise do ceny dale zasahovala. Napriklad uplatneni cenoveho stropu hned v prvnich letech obchodovani by naopak mohlo znamenat, ze ceny paliv porostou minimalne.
Trh misto dane
System emisnich povolenek je casto srovnavan s uhlikovou dani. Evropska unie se rozhodla pro trzni pristup, ktery ma firmam poskytnout vetsi flexibilitu. ,,Velkou vyhodou emisnich povolenek je, ze je na firmach, zda nakoupi povolenky, nebo zda investuji do snizeni emisi. Dochazi tak k tomu, ze redukce probiha tam, kde je to nejlevnejsi," vysvetlil pro podcast Bilance CT Tomas Protivinsky z CERGE-EI.
Podle nej hraje dulezitou roli i zapojeni financnich instituci, ktere s povolenkami obchoduji. Diky tomu je pry trh likvidni a firmy mohou lepe planovat sve cash flow. ,,Negativni dopady spekulaci se zatim nepotvrdily, nicmene by bylo vhodne posilit transparentnost," upozornil Protivinsky.
Rizikem pro prumysl i domacnosti zustavaji vysoke vykyvy cen povolenek. Protivinsky proto doporucuje zavedeni cenoveho pasma. ,,Stanovilo by minimalni a maximalni cenu, za kterou lze povolenky obchodovat. Tim by bylo zaruceno, ze cena neutece do vysin, ktere by byly pro firmy ci domacnosti neunosne," uvedl. Podobne mechanismy uz funguji napriklad v Kalifornii nebo na Novem Zelandu.
Zavedeni stabilizacnich prvku povazuje za klicove i proto, ze evropsky prumysl celi silne konkurenci. ,,Pokud dokazeme udrzet ceny v rozumnych mezich, prumysl se z Evropy nevytrati. Zaroven Evropa diky naskoku v regulaci ziska vyhodu, protoze firmy investuji drive nez jejich globalni konkurenti," dodal.
Inovace i reinvestice
System povolenek ma dvoji efekt: tlaci firmy k inovacim a zaroven vsechny penize, ktere vybere, reinvestuje do inovaci a cistych technologii - tedy do zateplovani a rekonstrukci domu, fotovoltaickych elektraren nebo uspor v tovarnach.
Jen v roce 2024 se na povolenkach v EU vybralo 43 miliard eur. Do Ceske republiky proudi v ramci systemu penize v radu stovek miliard korun a z tech se plati projekty obci a domacnosti v programech Nova zelena usporam nebo Oprav dum po babicce.