Film Sbormistr, ktery od tohoto tydne bude mozne videt i na Netflixu, vzbudil koncem leta kontroverze. Snimek je natoceny podle kauzy Bohumila Kulinskeho, ktery zneuzival a znasilnoval clenky souboru, coz nakonec vyslo najevo a proces pred dvaceti lety vzbudil velky zajem verejnosti. Spor, ktery vznikl kolem filmu, se tyka podobnosti se skutecnymi aktery. Hlavni postava nese stejne jmeno jako jedna z hlavnich svedkyn, a podobnych motivu, ktere spojily pribeh se skutecnymi udalostmi, se nasla rada. Na tuto skutecnost upozornil bratr realne Karoliny Radovan Sibrt v dopise clenum filmove akademie, ktery na Facebooku zverejnil filmovy kritik Kamil Fila. Pocatecni vrele prijeti filmu pak vystridalo spis rozpacite mlceni. Nyni u prilezitosti uvedeni filmu na Netflixu vysla reportaz na Heroine, ve ktere Lukas Houdek cely spor mapuje. V reportazi je i fotka skutecne Karoliny R. z tehdejsi doby, ktera je filmove Karoline pozoruhodne podobna.
Neni pravda, ze nebylo mozne natocit film, ktery by tematizoval sexualni zneuzivani i zneuzivani moci, jez by byly preneseny do jineho prostredi. Treba do kulis onoho bajneho skautskeho tabora, o nemz reziser Provaznik opakovane mluvi.
Ukazalo se, ze reziser Ondrej Provaznik se skutecnou Karolinou R. komunikoval a o shode jmen vedel. Podle slov samotne Karoliny, ktera se rozhodla v reportazi promluvit, ji behem nataceni ujistoval, ze film neni o Bambini di Praga. Kdyz byl ale film hotovy, nasla v nem skutecna Karolina tolik detailnich podobnosti a paralel se svym vlastnim pribehem, ze to na ni dolehlo tak straslive, ze radeji opustila republiku. Karolinu a jeji osud ve filmu ovsem poznavali i dalsi lide, nekterym odchylkam navzdory - napriklad tomu, ze filmova Karolina nemela bratry, ale sestru a sbor nejel do Japonska, ale do USA. Ovsem napriklad uz chata v Krkonosich, kam jely sboristky na soustredeni, figurovala jak ve filmu, tak ve skutecnem pribehu. Neprijemne pocity a retraumatizaci nezaziva podle Houdkovy reportaze pouze Karolina R., ale take dalsi obeti Bohumila Kulinskeho, byt se nasly i byvale clenky Bambini, ktere film naopak privitaly. Z jejich anonymniho vyjadreni ale neni jasne, zda se jedna o obeti Kulinskeho.
Tvurci filmu se haji, ze se jednalo o modelovy pribeh a ze podobnost se skutecnymi udalostmi byla nahodna. Pri propagaci filmu zaroven zduraznovali, jak citlive k celemu tematu pristupovali a jak davali pozor, aby neublizili mladym hereckam, ktere mely na place psychologickou podporu, aby je nataceni netraumatizovalo. Cele predstaveni filmu bylo ramovano jako vysoce moralni pocin, ktery ma za cil tematizovat sexualni zneuzivani a take zneuzivani moci. V tomto kontextu je skutecne pozoruhodne, ze se zapomnelo prave na ty, ktere trpely, kdyz se jim to stalo, a pak byly znova retraumatizovany, kdyz zdlouhave soudni procesy probihaly. A ted musely projit peklem po treti.
Obhajoba Kulinskeho se v dobe soudnich procesu totiz rozhodla zverejnit Karolinino jmeno, nejspis proto, aby zastrasila dalsi obeti a ty se pak baly u soudu vypovidat. Skutecna Karolina se tehdy rozhodla s medii mluvit a z jejich medialnich vystupu bylo zrejme, ze tak cini proto, ze nechce, aby se nekomu dalsimu stalo to, co se stalo ji. To, co tehdy predvedla nektera media, zejmena ta bulvarni, je z dnesniho pohledu uz nastesti nepochopitelne. Viktimizace obeti, a tedy hlavne konkretne Karoliny R., byla ocividna a pri prochazeni tehdejsim bahnem muzeme jen nevericne kroutit hlavou, jak vubec nekoho mohlo napadnout takovym zpusobem o techto udalostech psat.
Na pocatku cele debaty o filmu se jeste pred zverejnenim dopisu Radovana Sibrta obcas v diskuzich na socialnich sitich objevily nesmele hlasy, ktere na podobnost realneho a filmoveho pribehu upozornovaly, stejne jako na mozny negativni dopad na skutecne obeti zneuzivani. V naslednych reakcich se objevil i nazor, ze to je sice mozne, ale ze je to vykoupeno dobrem, ktere film predstavuje, protoze muze fungovat jako prevence dalsich takovych pripadu. Podobna linka uvazovani vyplyva i z reakci tvurcu filmu, kdyz se obhajuji tim, ze film pristupuje k tematu citlive a muze mit na spolecnost pozitivni dopad, otevrit diskuzi a tak podobne.
Pokud to nekdo vidi takto, prijima tim zaroven, ze film nebylo mozne natocit jinak a ze musel reprodukovat znacne mnozstvi detailu skutecneho pribehu. Prestoze tvurci znali a pouzili takove detaily, jako je napriklad spolecne saunovani, nebo skutecnost, ze se Karolina dostala do sboru z pripravky vedene matkou Kulinskeho, mluvi o nich jako o modelovych a typizovanych situacich, jejichz podobnost si skutecna Karolina R. pry nema brat osobne. Ve skutecnosti tvurci filmu parazituji na puvodnim pribehu, ktery jejich filmu zajistil ohromnou publicitu, protoze vzbudil ve spolecnosti vzpominku na soudni proces a vasne, ktere ho provazely.
Neni pravda, ze nebylo mozne natocit film, ktery by tematizoval sexualni zneuzivani i zneuzivani moci, jez by byly preneseny do jineho prostredi. Treba do kulis onoho bajneho skautskeho tabora, o nemz reziser Provaznik opakovane mluvi. Pak by film ale zdaleka nemel takovou pozornost, protoze jeho umelecka hodnota je prinejmensim diskutabilni.
Nejhorsi ale je, ze film ublizil zene, ktera v dobe soudniho procesu prokazala neskutecnou odvahu. To, ze se dnes jevi tehdejsi referovani o cele kauze jako z praveku, je pochopitelne dano tim, ze spolecnost se posunula a k tematu sexualniho zneuzivani je citlivejsi nez pred dvaceti lety. K tomu prispela ale i kauza Kulinsky a prave samotna Karolina, ktera za cenu vlastniho psychickeho zdravi vysvetlovala mediim neco, co tehdy mely rikat zastupy psychologu.
Nyni jsou to samotni tvurci filmu Sbormistr, kdo obeti Kulinskeho ruznymi zpusoby zneverohudnuji. Za prve tim, ze film na jednu stranu jasne odkazuje na konkretni kauzu zneuzivani v Bambini di Praga a zaroven vyvolava dojem, ze divky sly zneuzivani do jiste miry naproti. Za druhe pak v diskusi po uvedeni filmu tvurci opakovane vytvareji dojem, ze Karolina R. a Radovan Sibrt si za nove vyvolanou bolest mohou sami, protoze se prece, jak naznacil producent Jiri Konecny, meli o vznik filmu vice zajimat. V cetnych reakcich, kde z ruznych veci obvinuji prave Sibrta, pouzivaji stejnou taktiku jako predatori, kteri se vinu za sve selhani snazi prenest na obet. Napriklad cely problem stavi tak, ze Sibrt muze za vtazeni sve sestry do cele kauzy a je to tedy asi jeho chyba, ze je ve spatnem psychickem stavu.
V dobe soudnich liceni ze vseho nejvic selhali novinari. Ti meli sehnat a citovat odborniky, kteri by stale dokola verejnosti vysvetlovali, proc obeti promlouvaji az po letech, co je to sekundarni viktimizace a jak se trauma propisuje do celeho dalsiho zivota obeti. Misto toho se tyto veci snazila spolecnosti vysvetlovat obet predatora, kterou novinari zaroven vlaceli bahnem a ktera si podruhe zazivala peklo. A prave ji tvurci filmu nyni ublizili znova.