Skoro se zdalo, ze situace ceskeho stredniho skolstvi nemuze byt horsi. Nicmene Praha letos ukazala, ze moznosti zkazy jsou prakticky neomezene. Na strednich skolach s vseobecnym vzdelanim a maturitou v Praze sice oproti lonskemu roku pribyly stovky mist, coz vypada pozitivne. Problem je, ze vsechna nova mista jsou na soukromych skolach, kde se plati skolne. Vzdelani tedy ano, ale jen pro ty, kdo na to maji penize.
Stejne jako loni, ani letos se s touto situaci nic delat nebude, coz v ruznych rozhovorech vysvetluje prazsky radni pro skolstvi Antonin Klecanda (STAN). Duvody jsou podle nej ruzne - v zasade se da rict, ze je vsechno moc slozite, nakonec se stejne kazdy nekam dostane a na cely problem se na rok zapomene. Pristi rok si tak radni da v dobe prijimacek par kolecek po mediich, zopakuje to, co letos nebo loni, a bude zase na cas po vsem.
Odliv deti na soukrome skoly je destruktivni pro cely system. Mizi tim tlak rodicu na rozsireni kapacit verejnych skol a normalizuje se privatizace vzdelavani.
V prvnim kole se v Praze letos nikam nedostalo bezmala 1400 deti, pritom jak v Deniku N zminuje Klecanda, kdyby se deti prihlasily treba na obor zpracovani keramiky, nemaji problem. Staci trochu zkrotit ambice, vybrat si neco, co delat nechcete, a zbavit se moznosti nekdy v budoucnu sve rozhodnuti z devate tridy zasadne revidovat. To je samozrejme rada pro deti mene movitych rodicu, ktere na stovky novych mist v soukromych skolach mohou zapomenout. Je proste treba od raneho detstvi vsem vstepovat, kde je jejich misto v tridni strukture spolecnosti. Mozna by se to mohlo tetovat na celo hned po narozeni.
Chybejici kapacity skol pak zneuziva ultrapravice, kdyz hazi selhani kraju na bedra ukrajinskych deti, ktere pry zabiraji mista tem ceskym. Neschopnost stredovych stran resit realne problemy nahrava pravicovym extremistum. Na ,,Zapad" nas ovsem neposunou vycpele fraze o slusnosti, ale dostupne vzdelani pro vsechny deti.
Cely system stredoskolskeho vzdelani v Cesku je v zasade nemocny. Svet, ve kterem davalo smysl v patnacti detem urcovat, cemu se budou po zbytek zivota venovat, skoncil. Smysl proto dava protahnout co nejdele vseobecne vzdelani a specializaci nechat na pozdeji jako nadstavbu, samozrejme s paralelni existenci ruznych smysluplnych alternativ, at uz maji podobu prakticky orientovanych ci jinak zamerenych skol, nebo skol umeleckych.
Jedine, co ma stat resit, je kazdy rok dle populace a pozadavku deti a rodicu zajistit kapacity skol, aby mohli vsichni pokracovat ve studiu. Misto toho mame obskurni prijimaci zkousky, na ktere se deti rok pripravuji, aby se mohly dal vzdelavat. Absolvuji tak neco, co jinde v Evrope neznaji, a zadny benefit to nikomu, krome firem poskytujicich pripravne kurzy na prijimacky, neprinasi.
V pripade Prahy k tomu vsak muzeme jeste pridat byznys se soukromym skolstvim. Aniz by se o tom kdy vedla debata, dosla situace do stavu, kdy soukrome skoly v Praze v ramci zadanych ctyrletych gymnazii nabizeji stejny pocet mist jako verejne skoly. Soucasne plati, ze k prijeti na soukromem gymnaziu staci v prumeru vyrazne mene bodu.
Loni potrebovali zaci v Praze k prijeti na verejne gymnazium dosahnout na percentil 88, tedy byt lepsi nez 87 procent ostatnich. V pripade soukromych skol to bylo jen 67. Soucasne letos pribylo skoro 900 mist na soukromych skolach, coz znamena, ze pri podobnem poctu uchazecu bude stacit bodu vyrazne mene. Chybejici body nahrazuji pravidelne mesicni platby za skolne.
O mista na verejnych skolach se tak poperou vsichni, chudi i bohati. V druhem kole pak pripada na jedno volne misto ve verejne skole deset mist ve skolach soukromych, jak ukazuji statistiky v analyze PAQ Research. Deti z bohatsich rodin proste maji dalsi pole moznosti, kdezto pro chudsi cesta k lepsimu vzdelani konci. Navic movitejsi rodice mohou masivne investovat do pripravnych kurzu a sve deti tak oproti chudym vrstevnikum zvyhodnit uz v boji o mista na verejnych skolach. Jako bychom se propadali kamsi do feudalismu, kde moznosti privilegovanych jsou neomezene, zatimco ti druzi dostanou sanci jen pri zcela mimoradnem nadani, pili, talentu a stesti.
Misto reseni chodi primator Svoboda vysvetlovat do medii sve eugenicke teorie, ze na gympl nemuze kazdy, ze za pretlak mohou prilis ambiciozni matky a deti musi mit IQ na urcite vysi. Soude dle jeho vyroku lze odhadovat, ze se IQ primatora pohybuje zhruba na urovni blata na brehu Vltavy. Ale blato mozna ridi celou Prahu. Vzdyt zmineny radni Klecnada pro zmenu rozumuje ve stylu: ,,Je cast rodicu, kteri chteji dite na gymnaziu, ale v pripade, ze se tam skutecne dostane, tam potom bude trpet," jak rekl v Deniku N. Proste cesky system dava pozor, aby se nekdo nekam nahodou nedostal omylem. Cele je to samozrejme zcestne, protoze pokud v jinych zemich muze na stredni skolu bezmala kazdy, asi by to zvladly i ceske deti. Ostatne v mnoha ceskych regionech, kde tlak rodicu na vzdelani deti bohuzel neni tak velky, staci k prijeti skoro jakykoliv pocet bodu.
Odliv deti na soukrome skoly je pritom destruktivni pro cely system. Mizi tim tlak rodicu na rozsireni kapacit verejnych skol, normalizuje se privatizace vzdelavani a tim i budouci ocekavani, co by mel stat vlastne nabizet. Dostupne kvalitni a bezplatne vzdelani pro vsechny je pritom zakladnim kamenem demokraticke spolecnosti. Ma poskytnout kazdemu stejnou sanci a smazat nerovnost podminek. Cesko vsak nerovnosti nemaze, ale prohlubuje a dale reprodukuje. Misto demokraticke spolecnosti si budujeme kastovni system.