Recke jmeno Arkadie z nazvu doposud nejdrazsi filmove serie, ktera kdy vznikla v zemich Beneluxu, predznamenava, v jakych kulisach se pribeh ve dvou odvysilanych radach odehrava. Oznacuje totiz idealni misto, kde vsichni obyvatele ziji spolecne v ucte, tesi se vzajemnemu respektu a vseobecne spolupraci. V nedefinovane budoucnosti vznikne stat ci spolecenstvi lidi, zijicich v relativnim blahobytu a v systemu, kde je dostatek prace a bydleni.
Lide jsou (povetsinou) zdravi, v ulicich je cisto a bezpeci, prakticky neexistuje zlocinnost. Verejnemu prostoru vevodi az sterilni brutalistni architektura, ktera cerpala z predloh belgickych experimentu, jako je ctvrt Arenawijk v Antverpach, minimalisticke krematorium v Hofheide nedaleko Lovane nebo prehrada Gileppe s vyhlidkovou vezi.
Ti bohati, tedy s vysokym skore, maji narok prakticky na vse. Delaji zajimave prace a vladnou ostatnim, ziji v prepychovych domech, maji sve ridice a sluzebnictvo.
Jak utvar nazvany Arkadie vznikl, autori neuvadeji. Jen podle par zminek divak pochopi, ze jejimu zalozeni predchazelo obdobi zmaru a chaosu, dost mozna ekologicka katastrofa, po ktere se spolecnost zvrhla a vsichni si sli po krku. Prvopocatek Arkadie tedy byl uctyhodny, predstavoval oazu klidu a prava ve velmi nebezpecnem a krutem svete, pred nimz obyvatele chrani neproniknutelna zed. Ale ma to jeden hacek. Velmi podstatny hacek.
Obyvatele Arkadie jsou neustale sledovani. Cip pod kuzi nejenze 24 hodin a sedm dni v tydnu ohlasuje polohu sveho majitele, ale take monitoruje, jak se clovek stravuje, jestli pije alkohol nebo zda se venuje pohybovym aktivitam. Nasbirana data pak spolu s pracovni a spolecenskou pozici, vykonem v zamestnani ci chovanim premeni specialni algoritmus na konkretni osobni skore.
Toto cislo pak urcuje uplne vsechno - na jake bydleni ma obyvatel narok, jakou praci muze delat, jestli muze uzavirat manzelstvi nebo i jake misto v MHD na nej zbude, pokud vubec nejake. Proste vsechno. Kdyz si v praci nedate pozor na jazyk, skore klesa. Kdyz mate ,,spatnou" praci, skore klesa. Kdyz necvicite, skore klesa. Kdyz si date bonbon s cukrem, jak jinak, skore klesa.
V Arkadii tak postupne vzniklo nekolik vrstev. Ti bohati, tedy s vysokym skore, maji narok prakticky na vse. Delaji zajimave prace a vladnou ostatnim, ziji v prepychovych domech, maji sve ridice a sluzebnictvo. Ti chudi, s nizkym skore, zivori na okraji spolecnosti a nemaji narok skoro na nic, ani na poradne lekarske vysetreni v nemocnici. Netreba dodavat, ze pokud se narodite rodicum s vysokym skore, vyhrali jste v loterii. Pokud jste nevyhrali, jste nahrani.
A pozor! Pokud skore klesne pod kritickou mez ci spachate nejaky trestny cin, pricemz to nemusi byt nic zavazneho, bezpecnostni slozky vas vyvezou do tajemneho sveta za zdi, o kterem nikdo z obyvatel Arkadie nic nevi, ale panuje presvedceni, ze se jedna o rozsudek smrti.
Pribeh se toci kolem rodiny, jejiz clenove meli skore 8 (stupnice od 0 do 10) a vyssi, tedy arkadianska smetanka. Dobromyslny patriarcha Pieter Hendriks (predni belgicky herec Gene Bervoets) dokonce vedl urad, ktery mel algoritmus na starosti. Jenze jednoho dne vyjde najevo, ze s algoritmem ve prospech sve rodiny manipuloval - hlavne proto, aby zachranil svou autistickou dceru Luz, ktera by vzhledem k neschopnosti dodrzovat socialni normy bez pomoci nejspis brzy putovala za zed.
System totiz nikomu neulevuje a pro jinakost v nem neni misto. Paradoxne je to prave Luz, ve skvelem podani Lynn Van Royen, ktera pribeh posouva dal, spolecne s vysetrovatelem podvodu, a tedy prapuvodcem rodinnych trablu Marco Simonsem (Nizozemec Maarten Heijmans).
Prohresek rozhodi jistoty vsem clenum prominentni rodiny a necekane je katapultuje do uplne jineho prostredi, nez byli dosud zvykli vidat. Pribeh je zajimavou sondou do spolecnosti i smysleni jednotlivce, nakolik je schopen se podrizovat systemu, splhat v jeho zebricku nebo prehlizet nespravedlnosti. Za psychologii postav si tvurci zaslouzi plusove body, protoze je plasticka a uveritelna. Nikdo neni uplne dobry ani uplne spatny, nikdo se nechova neustale jako hrdina. ,,Spatni" umi prekvapit a ,,dobri" jakbysmet. Je treba si pockat, zda negativni postava bude nakonec opravdu negativni.
V prvni serii se vsichni tak trochu rozkoukavaji, a divak se seznamuje s pomerne slozitym univerzem, cemuz odpovida zpocatku pomalejsi tempo. Ve druhe rade uz si vsak dej razi vlastni cestu a je napinavy az do konce, kde se aktualni linka uzavre. O treti serii nejsou zadne informace - byla by ovsem skoda, kdyby svet Arkadie vznikl jen kvuli sestnacti dilum.
Mozna zajimavejsi nez pribeh je ale samotny koncept. Mezi dystopicke a totalitni sci-fi ci alternativni dejiny patri treba Muz z vysokeho zamku nebo Spiknuti proti Americe - a predevsim uspesny Pribeh sluzebnice Margaret Atwoodove. Vsechny jsou z americkeho prostredi, napriklad Gilead je vzorem toho, jak by dost mozna mohl vypadat totalitni rezim na pude USA. Konzervativni ideologie stojici na bazi patriarchatu, sovinismu a zvracene verzi krestanstvi. Zvlaste po udalostech, ktere vyvolala vrazda Charlieho Kirka to neni neco, co bychom si uplne nedokazali predstavit, byt treba v mirnejsi forme.
,,Evropska" Arkadie je vsak jina. Zadne nabozenstvi ani vypjata ideologie. Co se hodnotovych otazek tyce, je pomerne liberalni. Napriklad zde vubec neni problem uzavirat stejnopohlavni svazky. Panuje tu i rovnost mezi muzi a zenami, ktere - pokud maji slusne skore - mohou vykonavat jakekoliv povolani, vcetne tech u policie nebo obrany. Koneckoncu, nejmocnejsi funkci v Arkadii drzi zena, jeste k tomu tmave barvy pleti.
Na cem rezim stoji, je toxicky duraz na efektivitu a vykon. Mantrou Arkadie je heslo: ,,Kazdy dostane, co si zaslouzi". Na zacatku to mozna byl dobre mysleny koncept, ale brzy se vyvinul v mimoradne represivni system, kde nebylo misto pro slabe, postizene nebo jinak smyslejici. Zajimave je, ze v Arkadii neni socialni system, ktery by pocital napriklad s peci o seniory. Pokud nevytvarite hodnoty, nejste pro system zajimavi.
Pokud nekoho zajima, jak by vypadal anarchokapitalisticky svet, dost mozna by se blizil Arkadii. Spise nez stat to totiz pusobi jako jedna velka firma, komunitni hodnoty ovsem chybi, prava lidskost se prakticky vytratila. Spolecne dobro v tomto rezimu je hodne pokrivene.
Kdyz si na svet zvyknete a zacnou se rozvijet charaktery postav, mozna se zamyslite, jak by se v takove spolecnosti zilo vam. O neco pozdeji pak muze prijit myslenka, ze neco z Arkadie vlastne zname i z nasi spolecnosti. Nemusime pritom sahat po prikladech z Ciny nebo Ruska, ale i v nasi zapadni spolecnosti se najdou exemplare ekonomickych a jinych nerovnosti.
Neni to vlastne takove skore, ktere do jiste miry ovlada nase zivoty, i kdyz se neda ciselne vyjadrit a nemonitoruje nas zadny cip? Nas system se rovnez tvari tak, ze ,,kazdy dostane, co si zaslouzi". Zdanlive to plati, ale vyjimek je az prilis mnoho.
Autor je analytik Asociace pro mezinarodni otazky.