,,Davyd Cyckan se vratil domu!" Posledni rozlouceni s anarchistou, kreslirem a obrancem

Denik Alarm

Anarchosyndikalisticke, anarchofeministicke, ekoanarchisticke, duhove i ukrajinske vlajky a take stuzky, ktere v obrazech Davyda Cickana tyto proudy symbolizuji, v pondeli 18. srpna lemovaly cestnou ulicku od Mychajlivskeho namesti v Kyjeve az k okraji Majdanu nezavislosti. Ceremonial zorganizovala Davydova manzelka Anna, spolubojovnici z minometne jednotky, pratele a aktiviste z anarchisticke organizace Solidarity Collectives a kolegove z Resistance Committee, jednotky teritorialni obrany zformovane na pocatku totalni invaze. Antiautoritarsti a levicove smyslejici obranci, kteri se k Resistance Committee hlasi, prijeli na ze vsech casti fronty, aby se s Davydem rozloucili. Vlajky budily pozornost kolemjdoucich, kteri se ptali, jaky svatek se tu slavi. Krome vsudypritomne cerne jim uz z namesti odpovidal hlas z reproduktoru smutecni kolony: ,,Davyd Cyckan se vratil domu, do rodneho Kyjeva! Zahynul v boji! Cest hrdinovi!"

Okolo jedenacte hodiny doprovodil smutecni vlajkovy pruvod katafalk Mychajlivskou ulici az pod Pamatnik nezavislosti na Majdanu, kam byla svolana verejna cast rozlouceni. Krome pocetneho davu, ktery pruvod ocekaval, se pred smutecnim vozem podle tradice zastavuji i nahodni kolemjdouci, aby zesnulemu vzdali hold. Nekteri se ptaji na jmeno padleho pro pozdejsi vzpominku nebo modlitbu, jini pokleknou nebo si otiraji slzy. Je citit vseobecna solidarita. ,,Slava hrdinovi Davydu Cyckanovi," odpovida pruvod muzskemu hlasu, ktery provolava Davydovo jmeno mezi ukrajinskymi revolucnimi pisnemi, republikanskymi pisnemi spanelske obcanske valky a romskou hymnou. Na Majdanu pak vystoupili s proslovy Davydovi spolubojovnici a spolubojovnice, pratele a kolegove z levicovych hnuti, umelci, kuratorky.

Prvni z proslovu zaznel od Cyckanova blizkeho pritele od let formovani kyjevskeho poulicniho boje proti fasismu a soucasneho spolubojovnika Lesika: ,,Primocarost, s jakou Davyd naplnoval sve ideje, se mohla zdat naivni. Ale to jen na prvni pohled. Jeho anarchosyndikalisticka presvedceni byla hluboka, erudovana a prakticka. Tuto uprimnost pouzival jako provokaci, jako novy jazyk pro nas postmoderni svet bez pravdy. Rikat pravdu je dnes provokaci a rikat ji primo se zda byt jurodive. Jestlize se soucasnemu ,zdravemu rozumu', kteremu dominuje logika rustu, zdaji Davydovy ideje nezavisle, svrchovane, antiautoritarske, beztridni, feministicke, progresivni, socialni a socialisticke Ukrajiny lehkovazne a detinske, nam se jevi lehkovaznym a detinskym politicky a ekonomicky system, ve kterem je hlavni zisk," rekl mimo jine. ,,Takovemu svetu cynismu, predatorstvi, exploatace a diskriminace celime. Dnes je na vzestupu. Ukrajina hori a v tom ohni zahynul i Davyd. Nad svetem se stahuji mracna fasismu. Davyduv boj byl pravdivy a nebyl marny."

I Cyckanovy kresby zobrazovaly nezavislou, demokratickou a inkluzivni ukrajinskou spolecnost. Vedle revolucionaru, jako byl Nestor Machno, zobrazoval osobnosti, jako byli spisovatelka Lesja Ukrajinka, basnik Ivan Franko, politicky teoretik Mychajlo Drahomanov, diplomat a socialni demokrat Julian Bacinsky nebo disident a basnik Vasyl Symonenko, a v poslednich letech take obrance ve sluzbe v ukrajinske armade.

Ackoli mely pro Cyckana reprodukce jeho del vetsi vyznam nez originaly, celily vystavy jeho del - i vzhledem k jeho identifikaci se subkulturou SHARP (skinheadi proti rasovym predsudkum) - utokum ze strany ultrapravicovych radikalu. Ti oznacovali jeho kritiku dobrovolnickych praporu zformovanych po roce 2014 za ,,protiukrajinskou propagandu". V dusledku utoku dochazelo pozdeji take k ruseni jeho vystav kvuli obavam z nevole, kterou by mohla autorova pritomnost v institucich vyvolat.

Ani rozlouceni s Davydem se bez takoveho utoku neobeslo. Prestoze podle dostupnych vysvetleni neslo o organizovany stret, doslo na Majdanu k nasilnemu pokusu o strzeni duhove vlajky. Rusko-nemecky ultrapravicovy aktivista a velitel Ruskeho dobrovolnickeho sboru (Russkyj Dobrovolceskij Korpus - RDK), dobrovolnicke polovojenske jednotky bojujici na ukrajinske strane, Denis Nikitin alias White Rex zautocil ke konci ceremonie na veterana, bojoveho zachranare a spoluzakladatele organizace Vojactvo LGBTQ+ Viktora Pylypenka. Dalsi ucastnici ceremonialu utocnika zastavili peprovym sprejem, ceka se vsak, jake dusledky bude mit stret ve verejne debate.

Katafalk a kolona bilych autobusu pozdeji vyrazily na hrbitov Bajkove, kde se s Davydem loucila uz jen uzsi skupina blizkych. I tato scena jako by vypadla z nektereho z jeho obrazu. V centralni ctvrti Kyjeva mezi namestim Nezavislosti a hrbitovem Bajkove, zastavene luxusnim developmentem, ted z reproduktoru do ulice zaznivaly sborem verse Ivana Franka Vecny revolucionar, zhudebnene v politickem zapasu o ukrajinskou samostatnost na pocatku 20. stoleti. A zatimco navstevnici parterovych kavaren dal popijeli, na ulici vysli priznacne vzdat cest zamestanaci nekolika malych obchodu. Pred kolonou se zastavili i pracovnici komunalnich sluzeb. V nove otevrenem sektoru hrbitova Bajove pak po poslednich rozloucenich nejblizsich u rakve a cestnych salvach padleho prikryly vlajky a kour svetlic. V pameti nam zustava veta z proslovu: ,,Boj za nasi vec pokracuje. Ale Davyd byl jediny."