150. vyroci narozeni basnika a anarchistky S. K. Neumanna pripominame uryvkem z jeho ,,Vzpominek".
Ponevadz pokrokarsti politikove se klonili... stale vice napravo, pridal jsem se zpocatku k pokrokovym socialistum. Ale jen na chvilku. Demokraticka stranka me povahy byla ukojena; individualismus mladi se hlasil ke slovu. Nietzsche a esteticky anarchismus podavali sladoucke jablicko ze stromu zakazaneho. Ale nezamiloval jsem si jako nikdy predtim a nikdy potom filozoficky system. V kazdem mem nadseni pro neco prijimaneho byl odjakziva cerv skepse, vecna a plodna pochybnost nas zijicich. Byli to vlastne duchaplni revolucionari na svou pest, ktere jsem vyhledaval. V rijnu 1897 vyslo prvni cislo meho Noveho kultu. Nejaky cas jsem se jeste drzel se svym individualismem, ac Moderni revue prinasela uryvky z Gravea, tohoto basnika sociologicke logiky. Pak nastavalo pomalu vyrovnani, zharmonizovani sklonu aristokratickych a demokratickych. Anarchisticky socialismus, jehoz detmi jsou jedini skutecni svetci kapitalistickeho lidstva. Kdo potrebuje teoreticke oduvodneni a mravni povzbuzeni pro svuj socialni optimismus, najde je toliko zde, ve velebne logice Gravove, v neznem humanismu Kropotkinove, v jasne moudrosti Reclusove, v nezistne bojovnosti reku...
Domnival jsem se v jednu chvili, ze jsem konecne nasel cestu. V praxi to byla opet jen cesticka.
Nepochyboval jsem od te doby nikdy ani na okamzik, ze podstata tohoto socialismu cisteho jako kristal, vlaheho jako jarni slunecni lazen bude zakladnim planem pro stavbu harmonictejsi budoucnosti, ale zda nas nepoucuje svetovy socialni zapas, ze jeho krutost zna jen svou dravou logiku, svou vterinovou pravdu a sve zrave nadseni? Marna je veskera do dalky hledici rozvaha a uvaha: dva hlady zadnym kompromisem nenasytitelne stoji proti sobe jako dve krajty, z nichz silnejsi pozre v rozhodne bitve slabsi. My, kteri verime, ze by bylo proti smyslu vseho lidskeho vyvoje, kdyby zvitezila krajta kapitalisticka, doufame, ze pak teprve prijde doba onoho svetleho socialismu, jejz predpovida Kropotkin.
Zatim jsou vsecky anarchisticke skupinky odsouzeny zivorit ve spatnem vzduchu, ponevadz vzduch dobry je stravovan bojovniky mene necasovymi. A tomu, komu nestaci mluvit k stale stejnemu hloucku, tomu, komu se zda, ze by zakopal hrivnu sobe sverenou, kdyby se dobrovolne odsoudil k vyhnanstvi z rusneho zivota, nezbyva nez snazit se povedet kdekoli aspon to malo, ktere z jeho myslenek snese soudoba dusevni pohodlnost a socialni zarytost.
Rikam si: kdyz ti osud dal dar reci, uplatni to, co se da, na kterychkoli cestickach, bud vsim podle okolnosti, ponevadz ve skutecnosti jsi mimo vse a srdcem velmi, velmi daleko. Je to lepsi nez zasadove hniti. A zde ovsem uz prestava hledani cest. Zde se tahne uz jen pruh po roli, jiz ti hospodar osud vykaze; tahne se s tema moudryma ocima, ktere maji voli do pluhu zaprazeni. Rozdil je jen ten, ze se tahne podle chuti a libosti, ponevadz... nu, ponevadz povinnost prozatim zadna neexistuje. Coz je moralnejsi, nez usoudi moraliste...
* * *
Byl jsem stejne izolovan od normalniho malomestactva jako od delnictva, zil jsem toliko v predstavach sveta literarniho a umeleckeho, velmi zuzeneho tehdejsi krajni modernou. Sklony politicke a demokraticke, ktere mne mely v moci za hnuti omladinarskeho, ustoupily do pozadi a projevovaly se jen tu a tam zajmem brzy vyprchavajicim. Ale anarchisticka ideologie, s kterou take Moderni revue ponekud koketovala, pocinala mne zajimat stale vice a nakonec z toho vzesel Novy kult. Kazdy smelejsi a podnikavejsi intelektualek zatouzi aspon jednou v zivote po vlastnim casopisu.
Jako v kazdem hnuti anarchistickem, byly i u nas dva smery: individualisticky a komunisticky. Smer individualisticky mel v teto dobe prevahu. Nekolik agitatoru, kteri byli opravdu ,,mimo vse", ztroskotani lide, se chytili tohoto stebla a vnesli temperamentnejsi vymluvnosti trochu bourliveho zivota do hnuti ,,nezavislych socialistu", ktere vedl Vilem Korber, zestarly ve sluzbach delnickeho hnuti.
Kdyz jsem pocal vydavat Novy kult, nevsimal jsem si jeste techto lidi a tohoto hnuti. Zajimala mne ideologie, casopis byl predevsim literarni a umelecky. Kdyz vsak Novy kult pronikl k nasim severozapadnim hornikum a severovychodnim tkalcum, proletarskym zivlum tehdy pristupnym spise anarchistickym nez socialistickym myslenkam, vyvijel se mezi mnou a hnutim prirozene blizsi styk, ktery se pomalu stal i osobnim. Ve trech, ctyrech letech jsem presel docela do tabora anarchistu komunistickych: opravdovost Kropotkinova a logika Jeana Gravea mne uplne vysvobodily z ovzdusi Moderni revue, prednasky a schuze v delnickych organizacich mne zbavily poslednich stop po dekadentnich a exkluzivnich zalibach.
Na delnickych schuzich jsem brzo zdomacnel, vzdyt to byla ma stara, trebaze na chvili zapomenuta laska z dob ,,Omladiny"; obtiznejsi to bylo s pochybnymi agitatory, s nimiz jsem se vetsinou nemohl sblizit. Nedovedl jsem take mluvit taborove, prednasky jsem vzdy cetl, nemel jsem ani nadani, ani ambice k politickemu vudcovstvi, moje uloha v anarchistickem hnuti zustala akademickou, nazyvali mne ,,anarchistickym papezem".
Z hlediska meho duchovniho vyvoje mozno rici, ze prvni oprostovaci etapa byla tim skoncena. Z rozjasneneho mozku a srdce zmizela ponura strasidla literarni provenience, doznely v nich posledni tony prejate z nabozenskych ideologii, cizi masky a ornamenty, vsecky dekadentni a nabozenske predstavy. Hlavne nabozenske a mysticke predstavy a obrazy v me poezii z predchozi doby treba pripsat pouze vlivu symbolisticko-dekadentni literatury: jiz me detske pokusy o nabozensky zivot hanebne selhaly a brzy jsem se uplne odloucil od nabozenskeho sveta; nabozenska indiferentnost vyznacovala ostatne vsecko me pribuzenstvo po meci i preslici. V me lyrice je to ,,Stran chudych lasek" (1902), ktera zakoncuje periodu prime zavislosti na zivote obcanskem.
Zbyvalo mi ovsem jeste se vymanit z ideologie anarchisticke, ktera stala v ceste memu zasnoubeni s ,,pravou skutecnosti". Ale to nebylo jiz tak snadne a to se take jiz nestalo v cp. 45 na Zizkove...
(S. K. Neumann, Vzpominky, Praha 1948, s. 67-68, 84-85; prvni uryvek je z casti napsane v roce 1911, druhy z casti vznikle v roce 1928)
7.6.2025 SKN