Konec kurdske strany PKK je krokem, jenz odrazi sirsi strategickou vizi zahrnujici genderove osvobozeni, pluralismus a mistni demokracii.
Formalni oznameni o rozpusteni Strany kurdskych pracujicich (PKK) vyvolalo mezi tureckymi Kurdy*kami a mezinarodnim podporovatelstvem smisene reakce. Pripravovalo se vsak jiz nekolik let a pro dlouhodobe pozorovatelstvo kurdskeho hnuti a ctenarstvo teorie Abdullaha Ocalana o demokratickem konfederalismu neni zadnym prekvapenim. Tento posun byl naznacen jiz o nekolik mesicu drive a znamena strategickou transformaci v souladu s sirsi vizi autonomie mimo stat, stranu a ozbrojeny boj.
PKK byla zalozena v roce 1978 a v roce 1984 zahajila ozbrojeny boj s pozadavkem na kurdskou autonomii. Turecko odpovedelo tvrdymi vojenskymi represemi a obe strany se zapletly do krvaveho konfliktu, ktery trval desitky let. V prubehu teto valky bylo zabito 40 000 az 50 000 lidi, vcetne civilistu, bojovniku PKK, tureckych vojaku, policistu a vesnickych strazi. Zvlaste kruta byla 90. leta 20. stoleti, ktera se vyznacovala rozsahlym vypalovanim vesnic, nucenym vysidlenim, jez postihlo az 3 miliony lidi, a systemovym porusovanim lidskych prav. Navzdory nekolika pokusum o primeri a mirova jednani se nasili pravidelne stupnovalo - zejmena po krachu jednani v roce 2015, kdy obnovene mestske boje prinesly tezke ztraty ve mestech jako Cizre a Sur.
Od Ocalanova zajeti v roce 1999 se kurdske hnuti za svobodu postupne odklanelo od tradicnich modelu ozbrojeneho avantgardismu, nacionalistickeho etatismu a stalinisticke rigidity. PKK sice zachovala sve ozbrojene sily - zejmena v horach irackeho Kurdistanu -, ale jeji ideologicka orientace stale vice uprednostnovala socialni transformaci pred vojenskou konfrontaci.
Tento posun nasel strukturalni vyjadreni ve vytvoreni Svazu kurdskych komunit (KCK) na pocatku 21. stoleti: zastresujici organizace s decentralizovanym a horizontalnim charakterem. KCK zahrnuje sirokou skalu komunit, politickych stran, obcanskych iniciativ, vyboru a mistnich obcanskych instituci v Turecku, Syrii, Iraku a Iranu. Predstavuje zamerny odklon od rigidniho centralizovaneho modelu avantgardni strany ve prospech sitoveho usporadani zalozeneho na prime ucasti a mistni autonomii.
V Turecku je KCK politicky aktivni v koordinaci kulturnich, socialnich a komunalnich iniciativ. Podarilo se ji ziskat mistni zastupitelstva a zvolit kandidaty*ky na posty starostu. Turecky stat reagoval trvalymi represemi, vcetne masoveho zatykani udajnych ,,clenu KCK" v uplynule dekade.
V tomto novem pohledu na svet se prostor pro hierarchickou stranickou strukturu, jakou byla PKK, neustale zmensuje. Ocalanova vyzva z unora 2025 k formalnimu rozpusteni PKK se setkala s podporou predstavitelstva Kongra-Gel, zakonodarneho organu KCK, ktere tvrdilo, ze tento krok ,,znamena zacatek sirsiho demokratickeho hnuti - hnuti, ktere zahrnuje zeny, pracujici a ekologicke aktivistvo", a je tak vice v souladu s ramcem demokraticke modernity.
Demokraticky konfederalismus byl nejprve artikulovan v ramci PKK a nasel sve nejviditelnejsi, i kdyz castecne uplatneni v Rojave. Tam, kde PKK kdysi prispivala k etnicke polarizaci v ramci Turecka, a dokonce i mezi Kurdy, nyni rojavsky model klade duraz na prechod k pluralite, feminismu a decentralizaci. Region jiz vice nez deset let odolava tureckym invazim, utokum Islamskeho statu, nepratelstvi rezimu i mezinarodnimu prehlizeni, a zaroven prosazuje socialni a politickou revoluci. Podobne jako zapatiste - jejichz vliv je patrny napric celym hnutim - kurdske kadry nove definovaly a demystifikovaly myslenku ozbrojeneho boje. Ustrednim prvkem tohoto paradigmatu je jineologie - ,,veda o zenach" -, ktera osvobozeni zen povazuje za zaklad kazdeho smysluplneho revolucniho procesu.
Rozhodnuti ukoncit cyklus ozbrojene polarizace s tureckym statem by mohlo znamenat obrat k modernejsimu revolucnimu horizontu - takovemu, ktery je zalozen nikoli na nahrazovani elit, ale na masove ucasti. Take Rojava vstupuje do nove faze. Syrske demokraticke sily (SDF) podepsaly s ustredni syrskou vladou prvni dohodu o zahajeni jednani o formalnim uznani autonomniho statusu regionu - nikoli jako nezavisleho narodniho statu, ale jako decentralizovane soucasti nove koncipovane syrske politiky. Ackoli minule snahy byly za Asada zablokovany, zmena mocenske dynamiky znovu otevrela moznost dialogu. Myslenky konfederalismu a genderoveho osvobozeni jsou nyni mozna blize sirsi realizaci a uzemnimu zakotveni nez kdy jindy. Navzdory vaznym nebezpecim, ktera plynou z vyjednavani s dzihadistickym syrskym rezimem, kurdska sprava pokracuje v usili o uznani samospravneho subjektu v ramci roztristeneho a centralizovaneho regionu.
Tento vyvoj prirozene koresponduje s rozpustenim PKK. V Turecku muze tento vyvoj zpochybnit zakladni narativ rezimu. Ankara po desetileti vyuzivala oznaceni PKK jako teroristicke organizace k ospravedlneni vojenskych operaci, politickych represi a utoku na kurdske organizace, novinare a mezinarodni spojence. Tvrdila, ze vsechny kurdske struktury - od PYD po YPG/YPJ a SDF - jsou krycimi jmeny PKK. Vzhledem k tomu, ze PKK byla nyni rozpustena, je pravni zduvodneni teto strategie oslabeno. Ackoli statni diskurz muze pretrvat, jeho duveryhodnost - zejmena na mezinarodni urovni - muze klesnout. To by mohlo Erdoganovi nabidnout prilezitost priklonit se k politickemu pristupu, ktery uznava kurdskou autonomii vymenou za domaci stabilitu a ustavni paky. Nedavne sliby Ankary o financni podpore regionu s kurdskou vetsinou - ktere tvori zhruba 15-20 % uzemi Turecka a zije v nich odhadem 12-17 milionu lidi - mohou byt znamkou tohoto posunu.
Velkou otazkou je, zda turecky autoritarsky rezim takovy demokraticky pristup umozni, nebo zda donuti kurdske hnuti vratit se k ozbrojenemu povstani. V minulosti se PKK nekolikrat pokusila stahnout sve sily z Turecka, ale pokazde byl tento proces tureckym statem narusen.
Co bude dal, je nejiste. Historie zrady je hluboka a riziko kooptace nebo obnoveni represi zustava. Kurdske hnuti vsak prokazalo mimoradnou prizpusobivost, ktera ma koreny v prozivanem odporu a revolucni predstavivosti. Pokud je to konec strany, muze to znamenat zacatek neceho hlubsiho: bezstatni alternativy, ktera bojuje o preziti uprostred trosek patriarchalniho narodniho statu.
Zdroj:https://freedomnews.org.uk/2025/05/19/pkk-dissolution-the-long-goodbye-to-vanguardism/(19. kvetna 2025)
24.5.2025 Blade Runner